Přírodní poměry

Adršpašské skály se svojí malebností, vznešeností i prostou přirozenou krásou staly již v minulosti světoznámými. Společně s Teplickými skalami tvoří nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve v Broumovské vysočině a dnes jsou obě skalní města jako Adršpašsko-teplické skály svojí rozlohou 1803,4 ha. také největší národní přírodní rezervací v České republice. Jako státní přírodní reservace byla jejich oblast vyhlášena již v roce 1933.
Samostatná oblast Křížového vrchu byla vyhlášena v roce 1956. V současnosti má statut přírodní rezervace.
Od roku 1991 jsou zmíněné oblasti také významnou částí CHKO Broumovsko.

Geologický vývoj

Celá tato oblast byla od prvohor tektonickou sníženinou, která vznikla horotvornými pohyby asi před 350 miliony let. Na jejím dně se vytvořila jezera a močály s bujným rostlinstvem. Dávné řeky tekoucí z okolních hor pohřbívaly vegetaci vrstvami splaveného materiálu. Tak vznikla nedaleká ložiska černého uhlí. V mladších druhohorách, křídě, asi před 100 miliony let, sem proniklo mělké moře a na jeho dně se ukládaly mohutné vrstvy písku. Jejich vahou a chemickými procesy se volná zrna spojila v horninu zvanou pískovec. Z jílovitých sedimentů vznikly opuky. Proces poklesu a vynořování se několikrát opakoval a ovlivnil tak pestré složení a proměnlivou odolnost vrstev.

Vyzdvižením Českého masivu v třetihorách moře definitivně ustoupilo. Vlastní váha mohutných vrstev vyzdvižených pískovců lámala do té doby vrstvy souvislého mořského dna na množství ker. V trhlinách a měkčích vrstvách působila eroze. Nastalo zvětrávání, uvolňování a odnos materiálu. Z někdejšího mořského dna zůstaly už jen nejodolnější zbytky, kvádrové pískovce. Dnes tvoří krajinné dominanty - stolové hory, plošiny a skalní města. Geologické zlomy a pukliny probíhají v celé oblasti podél vzájemně kolmých směrů: SZ-JV a SV-JZ

Adršpašské skály

Nejskalnatější oblast tabule leží na sever od Vlčí rokle a zahrnuje i její krátký úsek nad jezírkem. Výškové rozdíly jsou zde velké, výtoky ze skal ústí ve výšce kolem 500m.n.m a náhorní plošiny dosahují výšky až 660m.n.m. Nejvyšším vrcholem je Starozámecký vrch s výškou 671m.n.m. Nejvyšší z kvádrových pískovců je skalní útvar Milenci, který dosahuje výšky okolo 96m z údolní stěny. Skalami protéká Skalní a Řeřichový potok s četnými přítoky. Nachází se zde i jeden z významných pramenů řeky Metuje. Kromě toho je zde umělé jezírko, dva vodopády, a velké jezero které vzniklo v rozsáhlé hlubině po vytěženém písku.

Křížový vrch (667m.n.m)

Vypíná se v těsné blízkosti Adršpašských skal od kterých ho odděluje údolní niva. Křížový vrch je izolovaná a pronikavě rozrušená kra kdysi souvislé tabule. Skalní torzo představují jen dva oblouky hřbetů s oboustranně příkrými svahy, a roklemi oddělený jižní cíp.