Kostel Povýšení svatého kříže
Kostel Povýšení svatého kříže, byl postaven v letech 1827-1831.
Dříve zde stával na hřbitově od r. 1688 jako dřevěná stavba filiální kostel ke
Zdoňovu, se zvonicí na úpatí ?Pavlovské? hory. Od r. 1787 zde byla zřízena
lokalie. Od roku 1855 se stal nynější zděný kostel farním.
|
Zámek
Zámek byl založen jako tvrz v XV. Století pány Berky
z Dubé. V dnešní podobě byl postaven v letech 1577-1580 od Adama
Bohdaneckého, rytíře z Hodkova. Po roce 1620 měnil často majitele, až byl
v roce 1655 koupen Vilémem Krakovským z Kolovrat, v jehož rodu
zůstal až do jeho vymření r. 1770. Kolem roku 1800 patřil hrabatům
z Blümegen, po nichž dědil jej hrabě Hartmann z Klaršteinu, který jej
dal v roce 1825 obnovit. Na to se dostal ruskému generálu šl.
Z Elsenwangen a od r. 1828 do r. 1945 baronům Nádherným z Borutína. Při obnově v roce 1886 byl přistaven na hlavním průčelí balkon.
|
Kamenné smírčí kříže
 |
0205
Řecký kříž na neopracovaném podstavci s nápisem- ANTON RAAB LIEBENAU 1790.
Rozměry-61x63x17 cm.
Tento kříž původně stával v lese u zaniklé obce Libná na místě, kde došlo
ke smrti dřevorubce. Před rokem 1985 byl převezen do Dolního Adršpachu a postaven u
polní cesty, která vede od zámku k Havranímu městu, na soukromém pozemku č.p.25,
kde je zajištěna jeho ochrana. |
 |
1365
Kříž s nápisem- JOHANN SCHMIDT VOIGSDORF 1890.
Rozměry-71x55x16 cm.
Správný název zněl Voigtsdorf, jak se dříve nazývala část polské obce Chelmsko
Slazskie, která se rozkládá podél potoka od kostela v Chelmsku k hranici s ČR směrem
k Libné. Údajně se opět jedná o smrt dřevorubce, ale blízkost hranice může
svádět k doměnce, že se jedná o smrt pašeráka nebo pruského pytláka.
Kříž byl přenesen současně s předešlým křížem z Libné a je umístěn
vedle něho na stejném stanovišti. |
 |
0574
Torzo pískovcového kříže zbylé po odlomení
ramena a hlavy. Podobá se sekyře. (Je však také pravděpodobné, že je jeho tvar
původní).
Rozměry-67x 61x 21 cm.
Stojí ve stráni po levé straně silnice z Dolního do Horního Adršpachu pod domem
čp.37. Aby byl viditelný ze silnice, zařídil obecní úřad vysekávání okolního
divokého porostu. Vladimír Preclík věnoval tomuto kříži povídku ?Podoby a
podobnosti?. |
 |
0204
V oblasti se vyskytuje ještě jeden kříž ve
Zdoňově.
Stojí na severovýchodním okraji obce při polní cestě, po které vedla
dříve žlutá značka. Jde o kamenný řecký kříž s okosenými hranami. Na těle
kříže je po celé délce hluboká svislá drážka (5,8 cm ). Je orientován
severojižním směrem. Dříve byl znám jako švédský kříž.
Rozměry 101x 90x19 cm. |
Nahoru
 |
Socha sv. Václava
Pod Křížovým vrchem, při bývalé cestě od zámku v Dolním
Adršpachu do Zdoňova, nedaleko Křížové cesty stojí socha sv. Václava. Na
podstavci jsou dva německé nápisy. Podle prvního z roku 1802 nechali sochu
postavit Václav a Barbara Resmannovi, podle druhého nechal sochu v roce 1937 opravit baron Konstantin
Nádherný z Borutína.
Nahoru
|
 |
Mariánský sloup
Při příležitosti korunovace Marie Terezie v Praze 1743, nechal Mariánský sloup
postavit Franz Hampel, pravděpodobně mlynář z Prostředního (Spáleného) mlýna.
Také z radosti nad odchodem pruských vojsk z Čech po první slezské válce
(1740-1742). Latinský epitaf na podstavci zní: "Tento sloup nechal ke cti
neposkvrněného početí postavit Franz Hampel, v době kdy byly Čechy božskou pomocí
a lidským nasazením osvobozeny od svých nepřátel."
|
 |
Stará kancelářVe skálách za Spáleným mlýnem, v turisticky nepřístupné
oblasti, se nachází Stará kancelář. Poměrně rozlehlá sluj sloužila ve slezských
válkách obyvatelům jako úkryt. Nad ní, spojena příkrou úzkou chodbou, je malá
Skalní kaple s několika nápisy a letopočty 1745, 1757 a 1762.
|
Použitá literatura-Broumovsko 3-4-2000, Kamenné kříže Čech a Moravy, Vladimír Preclík-Smírčí kameny.
|
